Konkrétně na webu Παραγραφος jenž provozuje pan Pecina.
ÚTERÝ 28. LEDNA 2014
Vnitro se omlouvá
Dnes je právě takový den (kdyby se někdo zajímal o podstatu sporu, šlo o tohle neboli o Rosťu Hedvička, marně se rozčilujícího, že o něm a jeho minulosti archiv bývalé Státní bezpečnosti vydal nelichotivé zprávy).
Honza Jaroš
To je pravda, pokud ze sebe dotyčný nezačne dělat zuřivého antikomunistu a vymýšlet si blbosti, jako např. Hedvíček. Nemožnost získat cest. pas popř. i uvěznění při nespolupráci s režimem je značně přehnané. Cest pas zpravidla dostal každý, ale do kap. ciziny i Jugoslávie byla k pasu potřeba ještě tzv. "výjezdní doložka", extra povolení, které každý nedostal. O deviz. příslibu při soukromé cestě ani nemluvě.
Hedvicek reagoval jako raneny tygr [...] urvana hysterka
Je to pochopitelné, protože ze sebe před ostatními dělal čs. režimem pronásledovaného, kterému již jako dítěti křivdili a který nemohl ani studovat. Ze svazku StB je náhle patrné, že Hedvíček byl členem SSM, má maturitu na SZŠ, měl protekční prac. zařazení (bezp./pož. technik, nadprůměrný plat v Seliko) a vedlejšák učitele jízd autoškoly Svazarmu.
Daniela nadsena ze sverjnovani soukromych udaju zverejnila o sobe jen tohle.
Pecino Vy mazete prispevky stejne jako Hedvicek, ktereho tak nenavidite?
Pouziva vyrazivo, byt korektni, ktere mladi lide v Cesku uz nepouzivaji a take slang slova z anglictiny. ..V.Cistice bych hledala u zklamanych emigrantu, v okruhu byvalych obdivovatelu R. Hedvicka..
Od té doby, již přes tři roky, vede Hedvíček neúspěšný dezinformační boj na několika frontách. Pokoušel se tvrdit, že spis není o něm, že se narodil jindy a že v SSM nikdy nebyl. Současně píše, že ve spise o něm není nic špatného, za co by se měl stydět. Členství v SSM přesto dodnes odmítá. Podařilo se mu zdarma angažovat dvě dámy, které se pro něj již 100x rozkrájely a znemožnily, ale marně – členství mu neodpáraly. Pak si Hedvíček „vyrobil“ SSM legitimaci, jejíž ne-autenticita měla potvrdit jeho ne-členství. Všechno marné. Pak na své kritiky napsal spousty dehonestujících článků, natočil videa plná nadávek, zveřejnil jejich údajné nemoci, psychofarmaka která musí užívat a chorobopisy i údajné ošetřující lékaře. Vypsal vysoké odměny na další chorobopisy a jiný intimní kompromitující materiál o svých kriticích. Vybízel druhé, aby je za odměnu napadali, ale všechno naplat. Přes toto všechno úsilí se mu dodnes nepodařilo získat (koupit) jednoho věrohodného svědka, který by mu potvrdil, že v SSM nebyl. Ani svého švagra Jemelku ne. Ten byl sice předsedou moravských svazáků, ale zmohl se jen na to, že prý „neví, jestli Hedva v SSM byl“. Po třech letech sisyfovského se noření do vlastních sraček Hedva dosáhnul jakéhosi Pyrrhova vítězství. Dnes jeho členství v SSM je to poslední co by na něm někomu vadilo.
Takový důkaz nečlenství vymyslí snad jen nějaký blb ze základní školy.
Faktem bylo, ackoliv jsem zadne integrovane obvody nikdy nepasoval (jak o me pise jiny BIS-acky hlupak), ze jsem jeste dlouho pred emigraci, v ranem veku, mel tzv. "Statni zkousky z anglictiny" (aniz bych si sam tehdy uvedomoval, ze i takove "zkousky", stejne jako vsechno ostatni ceske vzdelani a tituly, jsou uplne na hovno). (zvýrazněno ode mne) - viz "Nepredpokladejte!"
Přestože to s Hedvovou angličtinou ani jeho předzdívkou "Hamršák" vůbec nesouvisí, velké pantata náhle z ničeho nic hloupě tvrdí, že integrované obvody nepašoval. Zajímavé! Spíš bych věřil v pravý opak. Vždyť také úplnou náhodou zmizel z celou rodinou za hranice právě v době, kdy SNB začala tyhle pašeráky zatýkat.
Nár. podniky, družstva a různá vývojová pracoviště nárokovaly západní integrované obvody a jiné na čs. trhu nedostupné součástky, které po schválení devizového krytí jejich nákupu ministerstvem, mohly obdržet nejdříve až za tři roky. To bylo pozdě. Mikroprocesory byly navíc embargované a nesměly se vyvážet do zemí RVHP. Jinak řečeno, nemohly, použity v přístrojích, být pak exportovány ani v rámci RVHP, aby se na porušení embarga nepřišlo. Zužovalo to tedy rozsah odběratelů na ministerstvo nár. obrany a vnitra, jejich podniky, vývojová pracoviště a ústavy.
Urostlý Hanák šmelil, což mu umožňoval reálný socialismus a vztahy, které si vybudoval. Navíc k tomu měl vyšší plat, než měli inženýři, plynoucí z nomenklaturního místa bezpečnostního a požárního technika rezervovaného pro členy KSČ, kteří něco provedli nebo svým intelektem nestačili na svou funkci, a z instruktorství ve Svazarmu. Náklaďák patřící Svazarmu měl k dispozici pro různé fušky, které též něco přinesly. Manželka přispívala do domácí pokladny sice skromným platem z cukrárny, ale i výnosem ze zmrzliny nastavované vodou. Měl peněz, o kterých se běžným smrtelníkům ani nesnilo. Každoročně u Jaderského moře. Uměl v tom chodit, řeklo by se.
Najednou se začala stahovat smyčka proti jeho druhu šmeliny a Hanák i s rodinou byl nucen se z republiky vzdálit. Ocitl se v úplně neznámém prostředí Rakouska bez známostí, na které byl zvyklý. O jeho fušky nikdo nestál, kšeftovat nebylo s čím, vše bylo k mání, nic nebylo nedostatkové. Bez azylu, který nedostal, nemohl legálně pracovat ani podnikat.
Rozhodl se pro Kanadu, kde měl příbuznou. Tam zažil další zklamání. Sestřenice neměla na rozdávání, Hanák měl na krku manželku a děti, musel začít něco dělat. S jazykovou vybaveností to nebylo slavné a tak se protloukal, jak se dalo. Co vlastně uměl? Řídit nákladní vozy? To je ale na severoamerickém kontinentu zcela běžné.
Všechno, co si na Hané vybudoval, bylo pryč – životní úroveň, postavení, vzdávaná mu úcta vyplývající z jeho zámožnosti. Musel si zdůvodnit, proč o to všechno svým útěkem do ciziny před československou justicí přišel, kdo je toho vinen. Našel si viníka: systém panující v ČSSR, komunisty, kteří tam vládli. Potlačil vzpomínky na to, že právě onen systém mu umožnil jeho kriminální činnost, že vlastně byl jeho součástí, v paměti mu zůstalo pouze to, že musel ze země uprchnout, nechtěl-li se ocitnout za mřížemi. Tedy ho ze země vlastně vypudili komunisté a jejich přisluhovači.
Stal se tedy zavilým antikomunistou. Pro nedostatek svého formálního vzdělání začal nenávidět i všechny české vysokoškoláky.
Znal jsem velmi zručného a podnikavého člověka, šikovného mechanika, který měl v BRD oba rodiče a sestru. Jednou jsem se ho zeptal, proč za nimi neodejde, neemigruje, když je vyučený automechanik, má řidičák na autobus, papíry na jeřáb, sváření atd., k tomu zná i perfektně německy. Řekl mi, že tady je "pan NĚKDO", na úrovni, žije si nad poměry, má věci ze Západu ... atd. Venku by byl prý NULA - jeden z mnoha, co nic neznamená.
Pašování integrovaných obvodů přinášelo bez nějakého zvl. rizika ohromný zisk, k tomu měl Hedvouš krásný plat v Seliko a "vedlejšák" s protekcí (zájezdy Autoturist) ve Svazarmu. Jenže po květnové amnestii 1985 bylo třeba doplnit ve věznicích levnou pracovní sílu a tak se soudruzi z hosp. kriminálky zaměřili na pašeráky, které začali na jaře 1986 zatýkat za nedovolené podnikání. Měli jejich seznamy, protože výkupní bazary své dodavatele evidovaly. Hedvíčka někdo varoval a tak zmizel s celou rodinou.
Pochybuji, že by před odchodem z ČSSR byl Hedvuša nějak jazykově vybaven a proto také to rozčarování Západem. Na svých videonahrávkách z USA mluví anglicky otřesně a pak tvrdí, že to mluvil někdo jiný. Holt hanácký blb.
Zprvu tomu ale tak nebylo. Přišel do Rakouska, neuměl řeč, v důsledku své kolaborace s kom. režimem nedostal polit. azyl a nemohl tedy legálně pracovat třeba jako dělník či řidič. Kanada ho asi také spíš zklamala než-li nadchla. Práce málo, Hedva nic kloudného ani neuměl, bůhví jak se domluvil ...
Παραγραφος
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.