A opět tak činí pateticky,v nepochybném očekávání,že houf jeho pochlebovačů a rektálních alpinistů uspořádá v diskuzi k článku virtuální tryznu s naléhavým voláním po tom,aby se jejich guru Ross vrátil zpět.
Případně po vzoru přepadení vysílače v Gliwicích se sehraje nějaká habaďůra - jako,že provokace od Krystlíka, Wernera či jiného "nepřítele" a Ross bude "nucen" se navrátit (vy sami jste to chtěli,bembeci) a za frenetického potlesku publika jeho věrných ze země kruhových objezdů, Želivky a zdegenerovaných komunistů, se navrátí k publikování svých názorů,které mají čím dál méně čtenářů.
Pohleďte sami, jediné oko nemůže zůstat suché!
I pres mou kritiku jsem mel radu lidi v Cesku velice rad a prave ti lide, ktere jsem mel rad me za me clanky nejvice vynadali. Kdyby mi nadavali jen lide, co mne nenavidi, to bych snesl, ale od lidi co jsem mel rad, to ne. Takze jsem skoncil.
Poté megaloman Ross cituje komunistického básníka V.Nezvala (ta tajná láska k Praze a komoušům je v něm zažraná a potlačovaná,asi jako když si 4% pupůš nechce přiznat,že je buzna).
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost
Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec
Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám
Mlč umíráčku mlč ten smutek já už znám
Polibek kapesník siréna lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám.
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám.
Sbohem pratele.
Na závěr ještě aktuální foto,jenž Rostislav "Ross" Hedvíček, "Američan" z Kojetína, věnuje na památku svým nejvěrnějším. (Zda-li ono vyobrazení budou nosit na svých ňadrech dmoucích postklimakterické fanynky Blanka a Jkorcak ? Pepa Nosan jej může nosit v červených trenkách s bílým lampasem)
They say we die twice. Once when the breath leaves our body, and once when the last person we know says our name.
Hedvíčkův Agitprop: http://hedvicek.blog.cz/1306/a-co-dal
